Tahle země není pro nikoho...

Mám rád McCartyho. Už jeho "Tahle země není pro starý" mě zaujala. Postava šerifa, který se marně snaží pochopit současný svět mě chytla. Ještě nedávno mu rozuměl, věděl kam se točí a byl ten na kterém záleželo kam věci budou směřovat dál. A najednou konec, změnila se pravidla aniž se kdokoliv obtěžoval mu to říct...
Ale o téhle knize psát nechci. Až Cesta je podle mě to dílo, kde se ukáže kam až jsou lidé schopni zajít.
Před pár lety se odehrála nějaká katastrofa, nikde není naznačeno jaká, ale je pravděpodobné, že za ni mohli lidé.
Bezútěšnou krajinou bez rostlin a zvířat putuje Muž a jeho syn. Mají jen pár konzerv, nákupní košík, revolver se 3 náboji a vědomí, že musí na jih jinak zmrznou.
Největším nebezpečím jsou ale ostatní lidé. Nic jako zákon či morálka už dávno neexistuje, tlupy pološílených lidojedů se nezastaví před ničím. Muž a jeho syn jsou možná poslední lidé hodni toho jména, protože nesou světlo. Nesou naději v to, že lidstvo nebyl jenom velký omyl a že si takový konec vlastně zasloužilo. Jsou totiž ti hodní.
Muž se snaží svého malého syna od všech hrůz ochránit, protože co dáš do hlavy už tam zůstane napořád.. Nemají cíl, nemají naději, ale jít musí. A Muž ví, že všechny zlé zastavit nemůže, že jednou jeho cesta skončí. A že dal kdysi slib, že syna nenechá v tohle světě samotného. Že ho za každou cenu uchrání. Za každou cenu. Sil ubývá a čas rozhodnutí se blíží...